PRÁCE

POKUS S ROSTLINAMI HRACHU

Jako pokusný objekt si Mendel vybral hrách zahradní (Pisum sativum): snadno se pěstuje a má vysoký počet potomků s různými vlastnostmi, které lze snadno pozorovat. Dva roky vybíral vhodné odrůdy hrachu pro své pokusy, a nakonec se rozhodl pro 22 odrůd, které se od sebe lišily v 7 vlastnostech:

Barva květů (fialová nebo bílá)

Tvar semen (hladká nebo vrásčitá)

Barva semen (zelená nebo žlutá)

Tvar lusku (plný nebo úzký)

Barva lusku (žlutá nebo zelená)

Umístění květu na stonku (uprostřed nebo nahoře)

Délka stonku (krátký nebo dlouhý)

Mendel chtěl zjistit, co se stane při křížení rostlin s různými vlastnostmi. Aby zabránil samooplození, nejprve pomocí nůžek odstranil samčí pohlavní orgány (tyčinky) v květech jedné rostliny a, poté přenesl štětečkem pyl jiné rostliny za účelem opylení. Tímto způsobem vždy znal oba rodiče semen hrachu, která se pak vyvíjela v luscích.

MENDELOVY POZNATKY

Mendel si všiml, že všichni potomci první generace měli pouze jeden projev příslušné vlastnosti, např. pouze fialové květy. Pokud nyní rostliny této generace mezi sebou znovu zkřížil, zmizelá vlastnost (bílé květy) se znovu objevila u druhé dceřiné generace, a to u čtvrtiny potomků. Tento poměr 3:1 se vyskytoval u všech sedmi studovaných znaků. Protože Mendel pracoval s velkým počtem rostlin – celkem použil 28 000 rostlin – mohl výsledky statisticky ověřit.

Pro popis těchto jevů zavedl Mendel dva termíny, které se používají dodnes: Dominantnost a recesivita. Dominantní fialová barva maskovala v první generaci recesivní bílou. Potlačená recesivní bílá barva se znovu objevila ve druhé generaci. Z toho Mendel vyvodil, že hrách má pro každý znak, jako je barva semen, barva květů nebo tvar semen, dvě dědičné jednotky.

Dnes se tyto jednotky nazývají alely. Jedna pochází vždy od otce a druhá od matky. Kombinace obou alel se nazývá genotyp. Genotyp určuje vnější vzhled, který se nazývá fenotyp.

MENDELOVA PRAVIDLA

Na základě svých výzkumů stanovil Mendel tři pravidla dědičnosti, která byla nazvána Mendelova pravidla či Mendelovy zákony:

Mendelovo první pravidlo neboli Zákon stejnorodosti

Zkřížíme-li dva čistokrevné rodiče, kteří se liší v jedné vlastnosti, budou všichni potomci genotypově i fenotypově stejní (uniformní).

Mendelovo druhé pravidlo neboli Zákon rozdělení

Při křížení heterozygotních jedinců se potomci rozdělí jak genotypově, tak fenotypově – a to vždy podle určitého číselného poměru.

Mendelovo třetí pravidlo neboli Zákon nezávislosti

Při křížení homozygotních rodičů, kteří se liší dvěma znaky (dihybridní dědičnost), se příslušné dědičné znaky předávají potomkům volně a nezávisle na sobě.