VÍDEŇ, 1840 © Wien Museum
VÍDEŇSKÉ VLIVY
V roce 1850 se Gregor Mendel plánoval přestěhovat z Brna do Vídně, kde chtěl složit učitelskou zkoušku z fyziky a přírodopisu. Mendel u zkoušky však neuspěl; což bylo pro vědu nakonec “štěstí”, jak se ukázalo mnohem později.
Po neúspěšné zkoušce mu v letech 1851 až 1853 umožnil brněnský opat studovat na vídeňské univerzitě. V tomto období Mendel navštěvoval přednášky jako například „Demonstrativní experimentální fyzika“ u Christiana Dopplera, objevitele Dopplerova jevu, a „Anatomie a fyziologie rostlin“ u Franze Ungera.
CHRISTIAN DOPPLER
Christian Doppler, author unknown
V roce 1850 se fyzik a matematik Doppler právě stal ředitelem nového Fyzikálního ústavu. Mendel následně navštěvuje jeho přednášky “Demonstrativní experimentální fyzika”. Doppler se snažil o nový praktický přístup k výuce a o zapojení studentů do výuky. Nejenže jim na hodinách předváděl experimenty, ale take je podněcoval k provádění vlastních. Tento přístup k výzkumu a výuce měl pravděpodobně na Mendela rozhodující vliv.
Jelikož nemohl Doppler najít v rakouském císařství odpovídající pracovní příležitosti, uvažoval také o emigraci do USA . Záhy se mu však podařilo najít místo učitele v Praze – což byla další paralela k Mendelovi, který byl sám suplujícím učitelem. Poté, co Doppler vyučoval na dalších univerzitách v říši se nakonec po revoluci v roce 1848 přestěhoval do Vídně.
Christian Doppler se proslavil svou prací o takzvaném Dopplerově jevu: tento milník vědy popisuje vztah mezi frekvencí zvuku vnímanou pozorovatelem a pohybem zdroje zvuku. V běžném životě si tohoto efektu všichni všimneme při zvuku sirény, když kolem nás velmi rychle projede sanitka či policejní auto. Kromě akustického Dopplerova jevu existuje také optický Dopplerův jev.
ANDREAS RITTER VON ETTINGSHAUSEN
Andreas Ritter von Ettingshausen, author unknown
Po smrti Christiana Dopplera v roce 1853 se jeho nástupcem ve funkci ředitele ústavu stává Andreas Ritter von Ettingshausen.
Právě u něj Mendel navštěvoval kurz vyšší matematiky. I to mělo pravděpodobně zásadní vliv na Mendelův pozdější výzkum; ve kterém využíval rozsáhlé statistické analýzy, což bylo na svou dobu v botanice stále velmi neobvyklé.
FRANZ UNGER
Franz Unger, lithograph by Josef Kriehuber
Mendel se od Franze Ungera naučil nejen anatomii a fyziologii rostlin, ale také práci s mikroskopem. mikroskop. Sám Unger vystudoval práva a medicínu, načež pracoval jako soudní lékař, a poté se stal botanikem. V roce 1850 se jako profesor fyziologie rostlin přesunul do Vídně.
Ungerovo pole působnosti bylo široké: zajímal se o buněčnou biologii, anatomii a fyziologii rostlin a také o paleontologii. Ještě před Darwinem se zabýval evolucí a předpokládal, že všechny rostliny lze vysledovat až k „původní rostlině“.
Unger byl přesvědčen, že buňky jsou základní jednotkou veškerého života. Při studiu rostlin se mimo jiné velmi zajímal o korelaci mezi různými velikostmi a ve velkém měřítku shromažďoval údaje*.
Mohl tak mít rozhodující vliv na Mendelův zájem o číselné vztahy.
*) Viz Ariane Dröscher: Zellen, Evolution, Mathematik: Franz Ungers Einfluss auf Gregor Mendel. In: Gottfried Brem (Hrsg.): 150 Jahre Mendelsche Regeln (Nova Acta Leopoldina, 413), 2017, pp. 37–49.
RUDOLF KNER
Rudolf Kner, Lithographie von Josef Kriehuber, 1852
Tento článek vychází z přednášky „Mendel, Unger a Doppler: vídeňské vlivy na Mendelovo dílo“, kterou u příležitosti Mendelových dnů 2021 přednesla Dr. Barbara Fischerová z Katedry evoluční biologie Vídeňské univerzity. Její práce na Mendelu je financována z projektu EU Interreg.
Videozáznam přednášky je k dispozici zde.
